Jdi na obsah Jdi na menu
 


            Alois Hudec - nejslavnější račický sokol

                                 12.7.1908 -  23.1.1997

Narodil se v početné a velmi chudobné rodině tkalce Antonína Hudce a jeho manželky Františky.Byl předposledním z devíti dětí, z nichž dvě v útlém věku zemřely. Podmínky pro tělovýchovunebyly v této době v Račicích právě nejlepší, protože obyvatelé obce Sokolu příliš nepřáli.Rozhodující zvrat nastal v roce 1909, kdy přišel do vesnice nový, pokrokově smýšlející učitel Antonín Bébar, sokol tělem i duší, který získal nejstaršího z bratrů Hudcových Antonína ke cvičení. Postupně se stali členy Sokola i Lojzovi starší bratři Josef na František, a když byli Aloisi Hudcovi 4 roky, začal snimi chodit do cvičení i on. Vedle tělocvičné činnosti však stíhal provádět se svými vrstevníky i celou řadu nejrůznějších klukovských darebačin a rošŤáren, za které dostal sem tam od maminky Františky pěkně nařezáno. V jeho životě však byly vedle veselých i smutné chvilky, jako třeba ta, když těřce onemocněl a maminka ho musela nést 9 km na zádech do Vyškova k lékaři. Zachránila mu tím život, protože podle slov pana doktora prý stačilo přijít jen opůl hodinky později a malému pacientovi již nebylo více pomoci.                                                          

V roce 1914 se jako šestiletý poprvé představil široké veřejnosti na sokoloském cvičení v Drnovicích, Lulči a Nemojanech. Jeho další sportovní růst přervaly výstřely první světové války.A tak budoucí mistr světa musel počkat na konec války v roce 1918. Trénink začal  nejdříve v Račicích a od roku 1923 v Brně kde se učil v brněnské zbrojovce.

V roce 1926 se Alois Hudec se poprvé zúčastnil jako dorostenec závodů na VIII.všesokolském sletu v Praze a v roce 1931 se objevil v širší nominaci na mistrovství světa v tělocviku v Paříži. Závody probíhaly v rámci světové koloniální výstavy den před Lojzovými narozeninami.Namáhavý den pro něj začal ve 4 hodiny ráno budíčkem a skončil v 10hodin večer obrovským úspěchem.Byl jediným ze všech borců, kteří splnili podmínky 60 procentního bodového zisku ve všech discipínách.Necvičilo se jen na nářadí, ale součástí závodu byly také další atletické disciplíny a šplh, na kterém všichni jeho soupeři ztroskotali.Račický rodák Alois Hudec se tak stal absolutním misterm světa.

Přišly však také ústrky a zklamání, zranění o zlomených nohou po dopadu mimo žíněnku, až  po nebezpečí ochrnutí.Ale dostavil se i úspěch nejbáječnější, zisk olympijského zlata za cvičení na kruzích na olympiádě v Berlíně v roce 1936. Uvedený úspěch byl o to cennější, že i když celková atmosféra závodů byla vzhledem k tehdejší vnitropolitické situaci v Německu Aloisi Hudcovi značně nepřátelská, dokázal zvítězit. Za první sestavu dostal 9,4. Hned se ale přihlásil na opravu . Každou výdr pak ve finále protahoval do maxima, aby rozhodčí viditelně fandící Němcům, neměli důvod strhávat desetinky. Vyšlo to. Za známku 9,8 se zlatá stěhovala do Prahy a  s ještě slavnějším návratem, než tomu bylo před pěti lety z Paříže.

Válečný konflikt opět přerušil dráhu tohoto skvělého a úspěšného sportovce.

Když potom po letech bilancoval své úspěchy, mohl být právem hrdý na to, co dokázal.Zúčastnil se 54 startů na významných světových soutěžích. Z nichž 27 proměnil ve vítězství, 10krát byl druhý, 3krát třetí, 5krát čtvrtý a jednou pátý.

Také Račice na svého rodáka nezapoměly. 28.října 1992 mu byla u příležitosti 85 výročí založení sokolské tělocvičné organizace v Račicích odhalena na budově Sokolovny pamětní deska. Tímto aktem mu vzdala mateřská jednota hold.

                                                                           /z knihy D.Stryjjové Cestička do školy/

U příležitosti stého výročí narození Aloise Hudce byla na jeho počest v roce 2008 račickým sokolem vydána publikace ALOIS HUDEC  - RAČICKÝ OLYMPIJSKÝ VÍTĚZ   jehož autorkou je Dagmar Stryjová.

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA